Demo 2

Video
Titulky
Učitelka
Tak a teď se vás zeptám
Žáci
Semínka
Učitelka
Semínka nějaký?
Žáci
Jo
Žáci
Kdybych věděl
Učitelka
Tak jdeme na to.
Učitelka
Tak já vám dám takhle pracovní list.
Učitelka
Rozdám vám k tomu tužky.
Učitelka
Tak
Učitelka
a vy zkusíte
Učitelka
tady takhle je úkol číslo jedna
Učitelka
a tam zkusíte namalovat
Učitelka
že když rozřízneme tu fazoli
Učitelka
Dostaneš tužku.
Učitelka
Vždyť ti to tady spadne do nosu
Učitelka
Tak prosím...
Učitelka
Ty tužky jsem vám zapomněla dát
Učitelka
Tak chcete mi někdo pomoct s tužkama?
Žáci
Můžu? Já je rozdám.
Učitelka
No
Učitelka
Můžeš malovat.
Učitelka
Tady vám dám taky.
Učitelka
Prosím.
Učitelka
Zlomená je?
Učitelka
Není.
Učitelka
Tak a zkuste si do toho úkolu číslo jedna
Učitelka
nakreslit
Žáci
Já už to mám.
Učitelka
Ještě vydržíme na ostatní
Učitelka
A máš to podepsaný?
Učitelka
Tak ještě počkáme na ostatní
Učitelka
Tak to nakreslete větší
Učitelka
Tak co
Žáci
Jo
Učitelka
Ještě někdo maluje?
Učitelka
Ještě někdo pracuje?
Učitelka
Všichni mají hotovo?
Učitelka
Kdo ještě pracuje?
Učitelka
Nikdo jo?
Učitelka
Tak super.
Učitelka
A jak tady máme tu fazoli
Učitelka
tak aby jsme se do ní podívali
Učitelka
co s ní potřebujeme udělat?
Žáci
Rozříznout jí.
Učitelka
Tak jí rozřízneme
Žáci
Rozkoušeme.
Učitelka
Ale když jí rozkoušeme
Učitelka
Když to rozkoušeš
Žáci
Tak vezmeme nůž.
Žáci
Není tu nějaký nůž?
Učitelka
Není tu nůž.
Učitelka
Mně by ani nůž nedovolili
Učitelka
Takže to musíme udělat nějak jinak.
Žáci
Rozloupneme jí.
Učitelka
No a jak jí rozloupneme?
Učitelka
Vždyť je strašně tvrdá
Učitelka
A dělali jste někdy
Učitelka
Jo?
Žáci
Namočim jí.
Učitelka
Aby změkly.
Žáci
A jo
Učitelka

Výborně a ono to změkne.

Učitelka
No a pak se dá otevřít.
Učitelka
Tak nám to připravili.
Učitelka
Tady nám to takhle dali do vody.
Učitelka
Já vám to přinesu.
Učitelka
Tak
Učitelka
Jo
Učitelka
Tak to takhle každýmu dám.
Učitelka
Vy si to zkusíte sami.
Učitelka
Já vám to takhle ukážu.
Učitelka
Vy si to takhle zkusíte sami.
Učitelka
Nehtem.
Učitelka
Takhle to zkusíte.
Učitelka
Tak já vám když tak pomůžu.
Učitelka
Jo?
Učitelka
A zkusíte ji rozloupnout.
Učitelka
Možná půjde i sama.
Učitelka
Tak a takhle si necháte ty dvě půlky.
Učitelka
Vidíte to?
Učitelka
Takhle ty dvě půlky.
Učitelka
A necháte si to.
Učitelka
A pak si to dáte pod ten mikroskop.
Učitelka
Já vám to takhle rozdám.
Učitelka
Kluci si to zkusí sami.
Učitelka
No jasně.
Učitelka
Chceš si to zkusit taky sám rozloupnout?
Učitelka
Nechceš?
Učitelka
Holkám dáme.
Učitelka
Prosím.
Žáci
A co když to rozbijem?
Učitelka
Tak já vám dám když tak jinou.
Učitelka
Tu si tam nechte.
Učitelka
To si tam nechte oboje.
Žáci
Mně se to nepovedlo.
Učitelka
Nepovedlo?
Žáci
Jo
Žáci
Už to mám.
Učitelka
Už to máš?
Učitelka
Ještě někdo nemá?
Učitelka
Komu se to nepovedlo?
Učitelka
No povedlo
Žáci
To je nějaký semínko
Učitelka
Tak mají všichni rozloupnuto?
Žáci
Můžu to vyndat z tý šlupky?
Učitelka
Vyndat ze šlupky to můžete.
Žáci
To jsou oříšky.
Žáci
Čuchni k tomu.
Učitelka
Tak a už jste někdy pracovali s tou stereolupou?
Učitelka
Už jste s tím někdy pracovali?
Učitelka
Tak někdo jo
Učitelka
Tadyhle ze strany je takový vypínání.
Učitelka
Tady kluci už na to přišli.
Učitelka
Holky
Učitelka
Jo
Učitelka
Líbí se ti to obráceně
Učitelka
Tak takhle a ty jdeš sem takhle?
Učitelka
Jo
Učitelka
Tak tu mističku...
Učitelka
Kluci poslouchejte.
Učitelka
Tu mističku si dáte takhle a budete pozorovat co tam opravdu je.
Učitelka
Tadyhle ještě holky.
Učitelka
No
Učitelka
Tadyhle dole to kolečko...ne nahoře.
Učitelka
Přesně
Žáci
Já vidím černo.
Učitelka
A zkusíte...
Učitelka
Jakto?
Žáci
Já taky.
Žáci
Já taky tady mám černo.
Učitelka
To není černo
Učitelka
Musíš to zaostřit.
Žáci
Já to mám zaostřený.
Žáci
Já už jsem to zaostřil.
Žáci
To nejde.
Učitelka
Musíš dát oči blíž k sobě.
Žáci
Mě z toho pálí oči.
Žáci
To nejde.
Učitelka
Tak to zkus
Žáci
Jo
Žáci
Nevidím to.
Žáci
Já vidím jenom bílo.
Žáci
Já taky.
Žáci
Já taky.
Učitelka
Vidíte to tam?
Žáci
Já ne.
Učitelka
Takhle si kdyžtak dej blíž k sobě oči.
Žáci
To je slizký.
Učitelka
Ukaž
Žáci
Já to nevidím.
Žáci
Já to taky nevidím.
Učitelka
Zkuste si stáhnout to světlo. Ubrat.
Učitelka
Vidíš?
Učitelka
Jo
Učitelka
Vidíš?
Žáci
Já ne.
Učitelka
Tak si zkus dát takhle blíž oči.
Učitelka
A zkusíme s tím...
Žáci
Já už to mám.
Žáci
Čím se to zaostřuje?
Učitelka
Tadykhle tím.
Učitelka
Takhle. Z téhle strany.
Učitelka
Ukaž.
Žáci
Už to taky víc nevidím.
Žáci
Já to tam vidím
Žáci
Ale vidím to tam.
Žáci
Ó teď to tam vidím ultra dobře.
Žáci
Já taky.
Žáci
Óóóó óóó
Žáci
To vypadá jak slimák.
Žáci
Tak to je hustý.
Učitelka
Teď si to zkus podle sebe zaostřit.
Učitelka
Zkus si to zaostřit podle sebe.
Učitelka
Všichni viděj?
Žáci
Já ne.
Učitelka
Taky ještě ne?
Žáci
Já jsem si to přiblížil
Učitelka
Milánku vidíš?
Žáci
To je hnědý.
Žáci
To vypadá jak slimák.
Žáci
Že jo?
Žáci
Pojď se podívat ke mně.
Žáci
Óóó
Žáci
To je slizký.
Žáci
Pojď se podívat.
Učitelka
Co tam vidíte kluci?
Učitelka
Tobě to uberu trošku
Žáci
Jak si uberu světlo Kájo?
Žáci
Už mě bolí oči.
Žáci
Já teďka vidím černě.
Žáci
Óóó
Žáci
Já tam nemám tu krytku.
Žáci
To je oříšek nějakej.
Učitelka
Tak co ty
Žáci
Já to nevidím.
Žáci
Já to pořád nevidím.
Žáci
Já vidím jenom to semínko
Učitelka
Kdo nic nevidí?
Žáci
Já.
Žáci
Já tam něco vidím.
Žáci
Já tam vidím nějaký černý.
Žáci
Já už to asi vidím.
Učitelka
Tímhle si zaostříš
Učitelka
Hele
Učitelka
Tam máte dvojku.
Učitelka
Kdo to přečte?
Učitelka
Co tam máte za úkol?
Učitelka
Tak nám to přečti.
Žáci
Sem nakresli co je skutečně vidět uvnitř fazole.
Učitelka
Tak a tam nakreslíte
Žáci
Já tam nic nevidím.
Učitelka
Tak já tam k tobě přijdu.
Učitelka
Ty sis to rozšteloval.
Žáci
Já tam vidím jenom třpytky. Semínka vidím.
Učitelka
Tak
Žáci
Je
Učitelka
Co holky
Žáci
Já nevidím nic.
Žáci
Já tam vidím jenom to semínko.
Učitelka
No
Učitelka
Teď to vidíš moc pěkně.
Učitelka
Ještě si to zaostři.
Žáci
Já už to mám zakreslený.
Žáci
Já už jsem to nakreslil.
Chat
Email
Poznámkový blok

Hodina je zaměřena na aktivaci žákovských dovedností nezbytných pro práci s nativním materiálem, zaznamenávání výsledků pozorování/bádání a schopnost stanovit závěry, společně s porovnáním původních představ a pozorované skutečnosti.

Zjišťování mínění žáků, co je uvnitř semene fazolu probíhá jen krátce v několika větách.

Obsahové jádro, které podmiňuje naši analýzu, je stavba semene (dvouděložné rostliny). Viz konceptová vrstva.

Obsahová jádra mají ve výuce obdobnou úlohu jako centrální kategorie ve výzkumu: vztahuje se k nim většina ve výuce osvojovaných pojmů a nejdůležitější část komunikace nebo interakcí ve výuce. Obsahová jádra „si kolem sebe“ organizují učební úlohy a podmiňují strukturu jejich základních složek.  (Transdidaktika, s. 324–326.)

Úkol pro uživatele:

Tato výuková situace je pro žáky příležitostí naučit se něčemu důležitému z biologie – říkejme tomu „obsahové jádro“. Zamyslete se, co je „obsahovým jádrem“ v této výukové situaci?

Pojmy, resp. koncepty, které vstupují do výuky prostřednictvím učebních úloh pro žáky, rozhodují o tom, jaké činnosti budou žáci provádět, jak budou ve výuce komunikovat, přemýšlet nebo spolupracovat a čemu se budou učit. Lze říct, že koncepty/pojmy se ve výuce transformují („zprocesují“) do žákovských aktivit. Jinak řečeno, obsah (zapsaný v kurikulárních dokumentech) se transformuje do podoby procesu (žákovských aktivit).

 V konceptovém diagramu je tato transformace reprezentována ve vztazích mezi konceptovou a tematickou vrstvou a konkrétně se uskutečňuje ve vrstvě tematické (v tematické vrstvě se „tematizuje obsah“ prostřednictvím práce žáků s učebními úlohami).

 Již jsme se zabývali tím, že to, čemu se zde žáci učí, je stavba semene.

Doposud nebyl stanoven cíl hodiny. Je to dobře? Je to špatně? Proč si to myslíte?

Nyní se zaměřme na to, jak při studiu stavby semene žáci postupují.

V jakém pořadí se podle vás odehrají následující kroky? Seřaďte na pomyslné časové ose.

  • konfrontace představ
  • evokace představ
  • porovnávání a argumentování k nakresleným představám
  • kresba z představy
  • kresba z názoru
  • pozorování, analýza a syntéza
  • představám
  • komparace představ
  • formulování hypotéz

Vyberte jednu z možností: *

Žáci obdrží informaci o tom, že budou provádět rozbor semene fazolu.

Pro odvození vhodné metodiky zkoumání je důležité žákům ponechat prostor pro nalezení analogií z praktického života a k tomu, aby žáci dokázali v klidu svoje myšlenky zformulovat.

Učitelka opakuje metodiku přípravy materiálu (rozpůlení fazole)

 Vybavování představ se žáci mají učit, protože je to jeden z nejdůležitějších momentů učebního procesu. Při něm se vzájemně propojují dosavadní zkušenosti žáků (paměť) s percepčními procesy (pozorování) a s pojmy (koncepty). Učitel jim pro to má vytvářet optimální podmínky zaměřením pozornosti, tréninkem vhodným postupů analýzy (představa jednotlivých částí celku) a syntézy (sdružování dílčích strukturních složek do celku).

Jaké představy lze u žáků ve vztahu k tomuto učivu očekávat?

Zamyslete se, jak lze žáky při vybavování představ co nejlépe podporovat? Uveďte tři možnosti.

Zamyslete se nad způsoby, jak byste k tomu využili pracovní list?

Hledání metodiky při zpracování materiálu:

Žák navrhuje namočení semene (odkazuje na čočku při vaření doma)

Hledání metodiky při zpracování materiálu:

Žák navrhuje namočení semene (odkazuje na čočku při vaření doma)

Míra provázanosti představ s vědomě zvládanými koncepty je nazývána kognitivní penetrabilita představ (Transdidaktika, s. 118). Čím lépe je představa kognitivně penetrabilní, tím přesněji a bohatěji si ji žák dovede vybavit v návaznosti na příslušný pojem.

Žáci sami pracují s materiálem.

Učitelka provádí kontrolu a pomáhá.

Žáci manipulují s technikou (stereolupou), učitelka individuálně pomáhá.

Zamyslete se, jak lze žáky vést k badatelskému pozorování (soustředit se na detaily vs. celek, rozlišit jednotlivé části, uvědomovat si jejich souvislosti)?

Podpora motivace u žáků probíhá nejen u zadání úkolů, ale i při průběžné kontrole toho, jak se žákům daří s úkolem. Na videu vidíte, jak paní učitelka monitoruje práci dětí a reaguje na potřeby žáků během práce se stereolupou. Třída je zaujatá úkolem, zajímá je, co uvidí, zkouší si ovládání přístroje. To je stav, jaký by chtěl zažívat každý učitel.

Pomoci nám k tomu může, když získáme přehled o tom, jak motivované žáky ve třídě máme a jak je podpořit v rozvoji vnitřní motivace. První, co můžeme udělat, je zjistit si, jak na tom naše třída je. K tomu nabízíme jednoduchý dotazník:

Dotazník – Proč dělám školní věci?

Dotazník je vytvořen na základě teorie sebedeterminace a sleduje míru vnitřní regulace, která nám ukáže, nakolik mají žáci vnitřní motivaci pro práci ve třídě, nebo naopak mají motivaci řízenou vnějšími faktory. Výsledky Vás mohou nasměrovat k tomu, jaké aktivity pro žáky volit, abyste v nich podpořili zvídavost a vůli v něčem se zlepšovat. Více o teorii i hodnocení dotazníku se dozvíte zde.

Zaměřte se na úsek 9:40 – 10:00: Dvě žákyně si spontánně navzájem nahlédnou do mikroskopů. Zamyslete se, ve které fázi by bylo možné práci ve dvojicích využít záměrně a proč?

 Formát otázky/instrukce: Napište alespoň tři možnosti, jak lze žáky vést k tomu, aby své kresby porovnávali, aby si všímali shod a odlišností, aby debatovali o případných chybách či nepřesnostech.

Pro uskutečnění adekvátního pozorování je důležité, že mají žáci správně zpracovaný materiál (rozloupnutá fazole s nepoškozeným klíčkem).

Při poškození musí učitelka ihned doplnit materiál.

Pozorování a záznam prostřednictvím nákresu jsou nezbytnou složkou badatelsky orientované výuky v oblasti učení o přírodě.

Pro formativní hodnocení může být nákres zdrojem informací o tom, zda žák vnímá předložený objekt s pochopením nebo jen mechanicky jako soubor jemu zatím neznámých struktur.

Badatelská činnost v oborech zřejmě není odmyslitelná od dialogické komunikace, která ji provází. Proto je žádoucí, aby nároky na badatelsky pojatou výuku byly provázeny nárokem na dialogické pojetí vyučování s jeho principy a indikátory.

Badatelská činnost v oborech zřejmě není odmyslitelná od dialogické komunikace, která ji provází. Proto je žádoucí, aby nároky na badatelsky pojatou výuku byly provázeny nárokem na dialogické pojetí vyučování s jeho principy a indikátory.

V závěrečném hodnocení aktivity/hodiny je možné sledovat nejen, co se žáci naučili, ale také jak uvažují o tom, co a jak se naučili – tedy rozvíjet jejich metakognitivní strategie a schopnosti. Od 5. třídy je možné vést děti k tomu, aby poznávali, jakým způsobem se učí – jak si plánují práci, jak vyhodnocují, jestli se přiblížili k výsledku. Pokud jim třeba experiment, nebo příklad nevyjdou, tak zda dokážou určit, kde nastala chyba apod.

 

Rozvoj metakognitivních strategií a schopností pak vede k autoregulovanému učení, které má za výsledek to, že si žák sám řídí proces učení a sama sebe v něm. Schopnost sebereflexe je pak možné u žáků systematicky rozvíjet v rámci výuky.

 

Jejich posun můžeme posuzovat pozorováním individuální práce studenta v čase, nebo tím, že ho necháme přemýšlet nahlas u řešení úlohy. Pokud bychom chtěli mít celkový přehled, můžeme využít i dotazníkové metody.

Zde se posouváme směrem ke kompetenční vrstvě

Motto: „Učitel má být vybaven didaktickými znalostmi, jaké složky experimentu má zvládnout a jak v učebních úlohách konstruovat jejich obsah, aby to pro žáky bylo přínosné.“ (Rusek et al., 2016, s. 72). 

Patrně nejzávažnějším didaktickým momentem k analýze je nízká nebo téměř neexistující kolektivita, reciprocita, kumulativnost (viz Dialogické vyučování, v Transdidaktice na s. 314, Exkurs 3.23). To znamená, že žáci nejsou komunikací učebním prostředí explicitně vedeni k tomu, co je cílem badatelského vyučování (podle: Rusek et al., 2016, s. 77): porozumět souvislostem mezi (a) pozorovaným přírodním jevem, (b) experimentálními zásahy do něj a (c) mentálními konstrukty, které přírodní jev vědecky vysvětlují.

 Žáci sice cíle možná dosahují, ale víceméně „soukromě“, bez exteriorizace (verbalizace apod.) svých myšlenkových aktivit. Tím se komplikuje dosahování cílů vyšších, resp. obecnějších úrovní, které jsou v diagramu hloubkové struktury výuky zachyceny v tzv. kompetenční vrstvě.  

 

V kompetenční vrstvě by mělo dojít k propojení mezi cíli (A) jedinečnými pro určitý obor („domain specific“ – např. biologie), (B) zvláštními pro vzdělávací oblast (např. přírodovědné obory), (C) obecnými pro všeobecné vzdělávání („domain general“, např. klíčové kompetence). 

 

Úkol pro uživatele:

Cílem přírodovědné výuky bývá: porozumět souvislostem mezi (a) pozorovaným přírodním jevem, (b) experimentálními zásahy do něj a (c) mentálními konstrukty, které přírodní jev vědecky vysvětlují. Na základě čeho (důkazy) se můžeme domnívat, že se žáci k tomuto cíli přibližovali?

 

Formát reakce: uveďte důkaz (či důkazy)

  1. _________
  2. _________

Analýza situace jakožto situace problémové, plánování řešení, experimentování a řešení problémů jsou dílčí součásti řešení problémů a směřují k nabývání příslušné (klíčové) kompetence. Jestliže je žáci uskutečňují pouze intuitivně, bez potřebné míry uvědomění a soustavného tréninku, uniká jim, proč se tyto dovednosti učí.   

 Úkol pro uživatele:

Vybavte si, kde ve výuce měli žáci příležitost provádět analýzu problému, plánování řešení, experimentování a řešení problémů?

 Formát otázky/instrukce: (jen v mysli)

 Pokud jste takové příležitosti ve výuce postrádali, navrhněte, jak jakým způsobem a kdy by se daly začlenit.

 Formát reakce:

  1. _________
  2. _________
  3. _________

Ve výše nakreslené alternativě diagramu hloubkové struktury výuky jsou pochybnosti v uvedeném směru vyznačeny červeně: červeně vyznačené postupy nebo cíle nejsou dostatečně naplněny. Především proto, že učitelka nevytváří pro žáky podmínky pro otevřenou diskusi, uptake, evaluaci vyššího řádu (v Transdidaktice na s. 313, Exkurs 3.22). Tím se zhoršují podmínky pro kognitivní aktivizaci žáků a pro myšlení do hloubky. Žákům uniká, proč se učí právě toto (a ne něco jiného) a nejenom motivace, ale také kvalita učení není na žádoucí úrovni.

 Úkol pro uživatele:

Výuka je založena na komunikaci. Přemýšlejte, které aspekty komunikace jsou důležité:

  1. přemýšlí o názorech druhých a respektuje je;
  2. vyslechne druhého, aniž by ho zbytečně přerušoval;
  3. přihlásí se o slovo, řídí se pravidly diskuse, která si se skupinou dohodl;
  4. srozumitelně vysloví svou myšlenku;
  5. odpoví na položenou otázku, řekne svůj názor na věc;
  6. různými způsoby vyjádří své názory, pocity a myšlenky.

 Jak byste ve výuce propojili kompetenci k řešení problémů s komunikační kompetencí, aby byl naplněn výše uvedený cíl přírodovědné výuky (porozumět souvislostem mezi (a) pozorovaným přírodním jevem, (b) experimentálními zásahy do něj a (c) mentálními konstrukty, které přírodní jev vědecky vysvětlují)?