Jak se vyznat v evokaci

Chat
Email
Poznámkový blok

Schéma výukového bloku s badatelskou úlohou

Při plné implementaci badatelsky orientovaného vyučování se každá výuková jednotka skládá ze čtyř kroků tak, jak je uvedeno vedle na obrázku 1, a blok s evokací předchází řešení vybrané badatelské úlohy. Při evokaci tak učitel ověřuje aktuální stav těch znalostí žáků, které budou nezbytné pro řešení badatelské úlohy (znalostí, bez kterých není možné badatelskou úlohu úspěšně vyřešit). Pokud učitel během evokace zjistí výrazné nedostatky ve znalostech, může se rozhodnout, že realizaci badatelské úlohy odloží.

Pokračovat


Schéma evokace

V ideálním případě má evokace podobu diskuse, jejíž průběh znázorňuje schéma na obrázku 2. Průchod schématem začíná nahoře uprostřed (dlaždicí "Otázka učitele") a končí vlevo dole (dlaždicí "Institucionalizace"), možné cesty mezi dlaždicemi naznačují šipky. 

Pokračovat


Evokace z pohledu badatelského cyklu

Činnosti badatelského cyklu, ke kterým se jednotlivé dlaždice z obrázku 2 vztahují, jsou specifikovány nápisem na dlaždici. Dlaždice s nápisem "Institucionalizace" odkazuje na průběžné nebo závěrečné shrnutí dosavadních zjištění diskuse (co už víme, co ještě není jasné, co platí, co neplatí, jak bychom to mohli dál využít, co by nás ještě zajímalo apod.). Každá dlaždice má v kolečku v pravém horním rohu svou značku, kterou budeme v dalším textu používat pro zápis průchodu schématem.

Cesty mezi dlaždicemi naznačují šipky. U některých dlaždic je možná jen jedna cesta dál, například po dlaždici "Odpověď žáka" musí vždy následovat dlaždice "Vyhodnocení odpovědi". U některých dlaždic je možných dalších cest více, po dlaždici "Vyhodnocení odpovědi" může následovat buď dlaždice "Námitka nebo požadavek na doplnění, vysvětlení", nebo dlaždice "Institucionalizace". Nejkratší průchod schématem tak může například odpovídat situaci, kdy učitel položí otázku, žák na ni odpoví, učitel odpověď vyhodnotí jako správnou a na jejím základě vše shrne; takový průchod schématem bychom pomocí značek zapsali jako Z1 – Z2 – Z3 – Z5. V praxi však evokace obsahuje více než jen jednu otázku a jednu odpověď, učitel může například opakovaně vyžadovat doplnění nebo vysvětlení žákovy odpovědi, takže se několikrát zopakuje smyčka Z2 – Z3 – Z4 – Z2.

Pokračovat


Ilustrační příklad 1

Učitel plánuje zrealizovat badatelskou úlohu zvanou "Jak velká jsou velká čísla?", která má následující zadání: "Představte si, že byste chtěli vyjmenovat popořadě všechna čísla od jedné do miliónu. Jak dlouho to bude trvat?".  Pro úspěšné vyřešení takové úlohy je nezbytně nutné rozumět principu řádů v desítkové soustavě a umět čísla od jedné do miliónu pojmenovat. Evokací k badatelské úloze tak může být diskuse zjišťující, jestli žáci umí pojmenovat velká čísla. Část této evokace zaznamenává tabulka 1, v posledním sloupečku jsou uvedeny příslušné značky označující jednotlivé dlaždice ze schématu evokace – můžete tak na obrázku 2 postupně sledovat průchod schématem.

Tabulka 1: Záznam části evokace zprostředkované úlohou "Jak se jmenují velká čísla"

1 Učitel Jak se jmenuje toto číslo? [píše číslo 238 569 na tabuli] Z1
2 Žák 1 Dvě stě třicet osm pět set šedesát devět. Z2
3 Žák 2 To není dobře. Z3
4 Učitel Hm. Z3
5 Učitel Nechybí Ti tam něco? Zkus to znovu. Z4
6 Žák 1 Dvě stě třicet osm tisíc pět set šedesát devět. Z2
7 Učitel No, to je lepší. Z3
8 Učitel Nesmíme zapomínat na ty tisíce. Z5
9 Učitel Tak zkusíme ještě další číslo. Z6
10 Učitel Jak se jmenuje toto číslo? [píše číslo 3 095 023 na tabuli] Z1

Evokace z tabulky 1 může dále pokračovat několika smyčkami od Z1 přes Z6 zpět do Z1, při každé z nich učitel zadá nové číslo k pojmenování. U posledního zadaného čísla smyčka skončí již na dlaždici Z5 ("Institucionalizace"): učitel shrne celou diskusi, zopakuje princip řádů v desítkové soustavě, názvy řádů apod.

Pokračovat

   

Ilustrační příklad 1

Učitel plánuje zrealizovat badatelskou úlohu, během které budou žáci pracovat s řádovým počítadlem. Evokací k takové úloze tak může být diskuse zjišťující, zda žáci počítadlo znají a umí s ním pracovat (tj. zda na něm umí znázorňovat čísla). Tabulka 2 zaznamenává část takové evokace, ve které učitel nedal žákům moc prostoru k účasti v diskusi. Takový přístup nepodporuje badatelsky orientované vyučování, ale i tak můžeme k jednotlivým řádkům záznamu diskuse přiřazovat značky ze schématu evokace (obrázek 2).

Tabulka 2: Záznam části evokace zprostředkované úlohou "Jak se znázorňují čísla na řádovém počítadle"; případ, kdy žáci nemají moc prostoru k účasti v diskusi

1 Učitel Prý jste už pracovali s řádovým počítadlem. Schválně, kdo by mi chtěl ukázat, jak se s ním počítá? [ukazuje řádové počítadlo se čtyřmi drátky – pro řády tisíců, stovek, desítek a jednotek] Z1
2 Žáci [nikdo nestihne zareagovat, učitel v podstatě ihned pokračuje v monologu] Z2
3 Učitel   Z3
4 Učitel Já jsem takové počítadlo ještě nikdy neviděl. Z5
5 Učitel   Z6
6 Učitel Kdo to půjde zkusit? Pepo, ukaž nám číslo tisíc dvě stě. Z1
7 Žák Tisíc [přemístí dopředu jednu kuličku v řádu tisíců, na drátku, který je zcela vlevo], dvě stě [přemístí dopředu dvě kuličky v řádu stovek, na drátku, který je druhý zleva]. Z2
8 Učitel   Z3
9 Učitel   Z5
10 Učitel   Z6
11 Učitel Tak. Co si myslíte děti, má to správně? Z1
12 Žáci [hromadně] Ano. Z2
13 Učitel   Z3
14 Učitel Takže tady máte vlastně řády tisíců, stovek, desítek a jednotek [vždy ukazuje na počítadle příslušný drátek]. Z5
15 Učitel   Z6
16 Učitel Říkám to správně, že ano? Z1
17 Žáci [hromadně] Ano. Z2
18 Učitel   Z3
19 Učitel No, tak teď už je to jasné, jak je to s počítadlem. Z5

Na rozdíl od tabulky 1 se v tabulce 2 se vyskytují i řádky k učiteli, na kterých není zaznamenaný žádný text, ale je jim přidělena značka. Ty se značkou Z3 (řádky 3, 8, 13, 18) připomínají, že ve správně probíhající diskusi by učitel vždy měl vyhodnotit odpověď žáka. Někdy učitel odpověď vyhodnotí mlčky (sám pro sebe se rozhodne, jestli je správná nebo chybná, jestli a jak na ni bude reagovat), ale nahlas ani gestem se k ní nevyjádří. Prázdný řádek se značkou Z5 (řádek 9) podobně poukazuje na institucionalizaci, která proběhla jen v mysli učitele (sám pro sebe si shrnul dosavadní průběh diskuse, rozhodnul se, jak bude pokračovat dál). Prázdné řádky se značkou Z6 (řádky 5, 10, 15) poukazují na přípravu změny zadání, která proběhla jen v mysli učitele.

Pokračovat

Ilustrační příklad 1

Jak již bylo zmíněno výše, průběh diskuse z tabulky 2 není ideální. Ukažme si tedy, jak by vypadala diskuse lépe podporující badatelsky orientovaný přístup. Alternativní realizaci stejné evokační úlohy, při které žáci od učitele dostali prostor a živě diskutují, zaznamenává tabulka 3.

Tabulka 3: Záznam části evokace zprostředkované úlohou "Jak se znázorňují čísla na řádovém počítadle"; případ, kdy žáci mají prostor k účasti v diskusi

1 Učitel Prý jste už pracovali s řádovým počítadlem. Schválně, kdo by mi chtěl ukázat, jak se s ním počítá? [ukazuje řádové počítadlo se čtyřmi drátky – pro řády tisíců, stovek, desítek a jednotek] Z1
[čeká na to, až někdo z žáků zareaguje]
2 Žák 1 Já to umím. Tady se dávají jednotky [ukazuje na drátek zcela vpravo] a tady desítky [ukazuje na druhý drátek zprava]. Z2
3 Žák 2 Tomu nerozumím. Z3
4 Žák 3 Tak udělej nějaké číslo. Z4
5 Žák 1 Jaké číslo? Z2
6 Žák 3   Z3
7 Žák 3 Třeba… 425. Z4
8 Žák 1 Čtyři sta [přemístí dopředu čtyři kuličky v řádu stovek, na drátku, který je druhý zleva; drátek zcela vlevo zůstává prázdný], dvacet [přemístí dopředu dvě kuličky v řádu desítek, třetí drátek zleva], pět [přemístí dopředu pět kuliček v řádu jednotek, poslední drátek zleva]. Z2
9 Žák 2   Z3
10 Žák 2 Proč na tom prvním nic není? Z4
11 Žák 1 Tam jsou tisíce. Z2
12 Žák 3   Z3
13 Žák 3   Z4
14 Žák 3 Ty teď nemáme. Z2
15 Žák 2 Aha. Z3
16 Učitel No, tak teď už je to jasné, jak je to s počítadlem. Vlevo dáváme tolik kuliček, kolik je tisíců, vedle kolik je stovek, potom kolik je desítek, a nakonec kolik je jednotek. Z5

Na rozdíl od tabulek 1 a 2 je v tabulce 3 většina řádků přidělena žákům. Učitel diskusi jen vyvolal, a pak vyčkává a dává prostor žákům; na závěr učitel shrne poznatky z diskuse. Na řádku 12 žák 3 vyhodnotil, že vysvětlení z řádku 11 nebylo dostačující, ale že doplňující otázka z řádku 10 byla vhodná. A tak na řádku 13 nepokládá žádnou doplňující otázku, místo toho na řádku 14 jen poskytne další odpověď na otázku z řádku 10, která doplňuje odpověď z řádku 11.

Pokračovat

Evokace z pohledu formativního hodnocení

Činnosti formativního hodnocení, ke kterým se jednotlivé dlaždice z obrázku 2 mohou vztahovat, jsou specifikovány kódovými písmeny uvedenými v obdélníku v levém dolním rohu každé dlaždice. Velká písmena se vztahují k činnostem učitele, malá písmena k činnostem žáků:

V, v = vyvolání interakce (např. položením otázky, přednesením názoru, vznesením námitky)

O, o = odezva (např. odpověď na položenou otázku)

R, r = rozpoznání obsahu reakce (např. vyhodnocení, zda je odpověď správná, co mohlo způsobit její nesprávnost, jak by bylo možné dále postupovat)

U, u = užití zjištěných informací (např. upravení znění otázky učitelem tak, aby nová otázka cílila na žákovu neznalost, která pravděpodobně způsobila předchozí nesprávnou odpověď)

Tato písmena označují příležitosti, které daná dlaždice poskytuje a které učitel či žáci mohou, ale nemusí využít.

Pokračovat


Ilustrační příklad 1 obohacený o kódy formativního hodnocení

Tabulka 4 v posledním sloupci indikuje, které příležitosti formativního hodnocení využili účastníci evokační diskuse z tabulky 1.

Tabulka 4: Tabulka 1 obohacená o sloupec s realizovanými kódy formativního hodnocení

1 Učitel Jak se jmenuje toto číslo? [píše číslo 238 569 na tabuli] Z1 V
2 Žák 1 Dvě stě třicet osm pět set šedesát devět. Z2 o
3 Žák 2 To není dobře. Z3 r
4 Učitel Hm. Z3 R
5 Učitel Nechybí Ti tam něco? Zkus to znovu. Z4 U, V
6 Žák 1 Dvě stě třicet osm tisíc pět set šedesát devět. Z2 o
7 Učitel No, to je lepší. Z3 R
8 Učitel Nesmíme zapomínat na ty tisíce. Z5 U
9 Učitel Tak zkusíme ještě další číslo. Z6 U
10 Učitel Jak se jmenuje toto číslo? [píše číslo 3 095 023 na tabuli] Z1 V

Interpretace kódů z posledního sloupce tabulky 4 je následující: například na řádku 3 žák 2 poznal, že odpověď na řádku 2 není správná – kód r (písmeno R nebo r pro rozpoznání obsahu řádku 2; malé písmeno, protože rozpoznání provedl žák). Na řádku 4 učitel zhodnotil, že odpověď žáka na řádku 2 není kompletní – kód R (písmeno R nebo r pro rozpoznání obsahu řádku 2; velké písmeno, protože rozpoznání provedl učitel). Na řádku 5 pak učitel užil zjištěné informace o nekompletnosti odpovědi (kód U) a vyzval žáka k doplnění předchozí odpovědi, čímž vyvolá další interakci (kód V).

Pokračovat

V, v = vyvolání interakce (např. položením otázky, přednesením názoru, vznesením námitky)

O, o = odezva (např. odpověď na položenou otázku)

R, r = rozpoznání obsahu reakce (např. vyhodnocení, zda je odpověď správná, co mohlo způsobit její nesprávnost, jak by bylo možné dále postupovat)

U, u = užití zjištěných informací (např. upravení znění otázky učitelem tak, aby nová otázka cílila na žákovu neznalost, která pravděpodobně způsobila předchozí nesprávnou odpověď)

Ilustrační příklad 2 obohacený o kódy formativního hodnocení

Tabulka 5 v posledním sloupci indikuje, které příležitosti formativního hodnocení využili účastníci evokační diskuse z tabulky 2.

Tabulka 5: Tabulka 2 obohacená o sloupec s realizovanými kódy formativního hodnocení

1 Učitel Prý jste už pracovali s řádovým počítadlem. Schválně, kdo by mi chtěl ukázat, jak se s ním počítá? [ukazuje řádové počítadlo se čtyřmi drátky – pro řády tisíců, stovek, desítek a jednotek] Z1 V
2 Žáci [nikdo nestihne zareagovat, učitel v podstatě ihned pokračuje v monologu] Z2  
3 Učitel   Z3  
4 Učitel Já jsem takové počítadlo ještě nikdy neviděl. Z5 V
5 Učitel   Z6  
6 Učitel Kdo to půjde zkusit? Pepo, ukaž nám číslo tisíc dvě stě. Z1 V
7 Žák Tisíc [přemístí dopředu jednu kuličku v řádu tisíců, na drátku, který je zcela vlevo], dvě stě [přemístí dopředu dvě kuličky v řádu stovek, na drátku, který je druhý zleva]. Z2 o
8 Učitel   Z3  
9 Učitel   Z5  
10 Učitel   Z6  
11 Učitel Tak. Co si myslíte děti, má to správně? Z1 V
12 Žáci [hromadně] Ano. Z2 o
13 Učitel   Z3  
14 Učitel Takže tady máte vlastně řády tisíců, stovek, desítek a jednotek [vždy ukazuje na počítadle příslušný drátek]. Z5 V
15 Učitel   Z6  
16 Učitel Říkám to správně, že ano? Z1 V
17 Žáci [hromadně] Ano. Z2 o
18 Učitel   Z3  
19 Učitel No, tak teď už je to jasné, jak je to s počítadlem. Z5  

Z posledního sloupce tabulky 5 je názorně vidět, že učitel při diskusi nebral v potaz názory a odpovědi žáků, neboť zde zcela chybí písmena R a U. Žáci v diskusi pouze odpovídali na položené otázky, ale sami diskusi nijak neobohatili – jediná malá písmena v posledním sloupci jsou písmena o.

Pokračovat

V, v = vyvolání interakce (např. položením otázky, přednesením názoru, vznesením námitky)

O, o = odezva (např. odpověď na položenou otázku)

R, r = rozpoznání obsahu reakce (např. vyhodnocení, zda je odpověď správná, co mohlo způsobit její nesprávnost, jak by bylo možné dále postupovat)

U, u = užití zjištěných informací (např. upravení znění otázky učitelem tak, aby nová otázka cílila na žákovu neznalost, která pravděpodobně způsobila předchozí nesprávnou odpověď)

Ilustrační příklad 3 obohacený o kódy formativního hodnocení

Tabulka 6 v posledním sloupci indikuje, které příležitosti formativního hodnocení využili účastníci evokační diskuse z tabulky 2.

Tabulka 6: Tabulka 3 obohacená o sloupec s realizovanými kódy formativního hodnocení

1 Učitel Prý jste už pracovali s řádovým počítadlem. Schválně, kdo by mi chtěl ukázat, jak se s ním počítá? [ukazuje řádové počítadlo se čtyřmi drátky – pro řády tisíců, stovek, desítek a jednotek] Z1 V
[čeká na to, až někdo z žáků zareaguje]
2 Žák 1 Já to umím. Tady se dávají jednotky [ukazuje na drátek zcela vpravo] a tady desítky [ukazuje na druhý drátek zprava]. Z2 o
3 Žák 2 Tomu nerozumím. Z3 r
4 Žák 3 Tak udělej nějaké číslo. Z4 u, v
5 Žák 1 Jaké číslo? Z2 o
6 Žák 3   Z3 r
7 Žák 3 Třeba ... 425. Z4 v
8 Žák 1 Čtyři sta [přemístí dopředu čtyři kuličky v řádu stovek, na drátku, který je druhý zleva; drátek zcela vlevo zůstává prázdný], dvacet [přemístí dopředu dvě kuličky v řádu desítek, třetí drátek zleva], pět [přemístí dopředu pět kuliček v řádu jednotek, poslední drátek zleva]. Z2 o
9 Žák 2   Z3 r
10 Žák 2 Proč na tom prvním nic není? Z4 u, v
11 Žák 1 Tam jsou tisíce. Z2 o
12 Žák 3   Z3 r
13 Žák 3   Z4 u
14 Žák 3 Ty teď nemáme. Z2 o
15 Žák 2 Aha. Z3 r
16 Učitel No, tak teď už je to jasné, jak je to s počítadlem. Vlevo dáváme tolik kuliček, kolik je tisíců, vedle kolik je stovek, potom kolik je desítek, a nakonec kolik je jednotek. Z5 U, V

Z posledního sloupce tabulky 6 je názorně vidět, že žáci aktivně řídili diskusi, probíhalo tzv. vrstevnické formativní hodnocení. Na tuto skutečnost poukazuje fakt, že kromě prvního a posledního řádku se v posledním sloupci vyskytují pouze malá písmena, a také fakt, že mezi těmito malými písmeny jsou písmena r (žáci navzájem vyhodnocují své odpovědi), u (užívají zjištěných informací), v (sami pokládají otázky).

Pokračovat

V, v = vyvolání interakce (např. položením otázky, přednesením názoru, vznesením námitky)

O, o = odezva (např. odpověď na položenou otázku)

R, r = rozpoznání obsahu reakce (např. vyhodnocení, zda je odpověď správná, co mohlo způsobit její nesprávnost, jak by bylo možné dále postupovat)

U, u = užití zjištěných informací (např. upravení znění otázky učitelem tak, aby nová otázka cílila na žákovu neznalost, která pravděpodobně způsobila předchozí nesprávnou odpověď)

Shrnutí

Na několika virtuálních záznamech výukových dialogů (tabulky 1 až 6) jsme si představili možnosti praktického využití schématu evokace (obrázek 2) pro lepší orientaci v jevech, které souvisejí s badatelským cyklem (tabulky 1 až 3) a s formativním hodnocením (tabulky 4 až 6). Tímto způsobem je možné posuzovat a analyzovat již realizovanou výuku, ale také je možné s pomocí schématu výuku připravovat. Výskyt jednotlivých kódových písmen formativního hodnocení, jejich velikost a jejich frekvence umožňují přehledné charakteristiky realizované diskuse, jak ukázalo porovnání diskusí z tabulek 4, 5 a 6. Pro správné badatelsky orientované vyučování a formativní hodnocení je nezbytný výskyt kódů R, r, U, u; pro vrstevnické hodnocení výskyt kódů r, u, v. 

Jak již bylo řečeno v úvodu, evokaci je možné považovat za jakýsi předstupeň plně badatelsky orientované výuky. Je možné ji realizovat samostatně, bez vazby na řešení badatelské úlohy, a tak si nacvičovat vedení badatelsky orientované diskuse učitele a žáků. Pro samotnou realizaci badatelské úlohy (třetí dlaždice na obrázku 1) existuje podobné schéma, jako je schéma evokace z obrázku 2, ale toto schéma je větší, komplikovanější a má několik úrovní.  Více informací lze nalézt v sekci Jak se vyznat v badatelském cyklu

 

Literatura

Rokos, L., & Samková, L. (2020). Coding classroom talk from the perspective of formative assessment and inquiry-based education: a communication model for mathematics and science lessons. Proceedings of ICERI 2020 conference (1170–179).

Samková, L., Rokos, L., Petr, J., & Stuchlíková, I. (2021) Teoretický model pro formativní hodnocení při badatelsky orientované výuce matematiky a přírodopisu. Pedagogika. 71(1), 29–56. https://doi.org/10.14712/23362189.2020.1836