Obsah trojúhelníku | Úvod

Žáci měli navrhnout postup, jak zjistit obsah trojúhelníku zakresleného ve čtvercové síti.

V hodině byly realizovány některé kroky badatelského cyklu. Učitelka také vyzvala žáky ke vzájemnému hodnocení práce a k sebehodnocení.

Pro podporu samostatné práce učitelka vytvořila pracovní list. Řešení úloh bylo rámováno příběhem o Minimojích, který byl inspirován filmem Artur a Minimojové.

Pracovní list - obsah trojúhelníku

Pokračovat

Zájem žáků podnítilo řešení problémové úlohy: zjistit obsah trojúhelníků „dlážděním“ oranžovými dlaždicemi. Úloha byla pro některé žáky problémová, protože neměli nacvičený postup řešení.

Pokračovat

Zkušenosti získané při řešení úvodní úlohy žáci využili při navrhování návodu na zjištění obsahu žlutého trojúhelníku. Návod byl určen pro spolužáky, kteří jej měli vyzkoušet a ohodnotit.

Pokračovat

Při řešení úloh pracovali žáci ve dvojicích.

Vybrali jsme dvě ukázky samostatné práce dvojic žáků, které ilustrují, jak žáci postupovali. Nejprve můžete sledovat Lindu a Theu, pak Eliáše s Honzou.

Úkol pro uživatele: Shlédněte obě ukázky s cílem odpovědět na následující otázky.

Domníváte se, že spolupráce žáků ve dvojicích pomohla nalézt řešení úlohy?
Jak hodnotíte postup žáků a zpracování návodu pro spolužáky?

Začít přehrávání

Pokračovat

Písemný záznam řešení Lindy a They

Pokračovat

Písemný záznam řešení Eliáše a Honzy

Pokračovat

Ve 1. ukázce:

- žáci při řešení úlohy spolupracují a doplňují se, učí od sebe navzájem, dochází k vrstevnickému formativnímu hodnocení;

- jeden žák se věnuje konceptuální stránce (např. jaké znalosti využijí při řešení úlohy), druhý procedurální (např. jakou metodu zaznamenávání postupu řešení využijí "nevybarvíme si to?");

- když jeden žák něčemu nerozumí, zeptá se druhého žáka, a ten mu to vysvětlí;

- při práci se pravidelně střídají;

- během řešení úlohy si žáci hlídají, co je za úkol a co jim ještě zbývá udělat;

- žáci úlohu řeší počítáním jednotkových čtverečků a jejich částí.

Ve 2. ukázce:

- žáci v podstatě nespolupracují;

- jeden žák řeší vše sám, druhému žákovi nic nevysvětluje;

- tento žák mluví téměř výhradně sám, druhého žáka nepustí ke slovu, na jeho snahu o dotazy nereaguje;

- tento žák také sám zapisuje postup řešení úlohy

- návod na řešení zapisuje druhý žák, ale vše si od prvního žáka nechává diktovat;

- žáci úlohu řeší půlením obdélníku.

Pokračovat

Zájemce o analýzu struktury vzdělávacího obsahu sady úloh i postupu řešení nalezne podrobnosti zde :
Obsah trojúhelníku - didaktická analýza

Pokračovat

Řešení úlohy, které vytvořili Eliáš s Honzou, hodnotili jejich spolužáci. Návod pro ně nebyl srozumitelný, protože Eliáš s Honzou použili chybně pojem čtverec.

Ukázka potvrzuje, že písemné vrstevnické hodnocení není na 1. stupni vhodné. Pokud by žáci měli možnost spolu mluvit, situace by se vyjasnila rychleji.

Naproti tomu Eliáš s Honzou návodu svých spolužáků rozuměli dobře.

Pokračovat ve videu

Honzův a Eliášův návod

Hodnocení návodu od Anity a Vojty

Přepis návodu od Anity a Vojty

Žlutý trojúhelník jsme si rozdělili na dvě části (viz obrázek) z každé části jsme si udělali obdélník jeho obsah jsme vydělili dvěma. Tyto výsledky jsme sečetli a to se rovná obsahu žlutého trojúhelníku.

Po samostatné práci dvojic žáků učitelka zařadila diskuzi celé třídy s cílem zjistit, co se žáci naučili, a zároveň shrnout postupy řešení úloh (institucionalizovat je).

Pokračovat

Za „dobré“ otázky považujeme takové, kterými motivujeme žáky a zároveň zjišťujeme, co se žáci naučili. Které otázky paní učitelky na videu byste považovali za „dobré“?:

Prostý text: