Výzkumy ukazují, že využití metakognitivních dovedností a strategií je spojeno s hlubším učením (bez ohledu na věk) a školním prospěchem. Existuje i propojení metakognice se schopností sebe-řízení ve smyslu plánování času, stanovování cílů a schopnost nacházet vnitřní motivaci k výkonu. (Kim, Zyromski et al., 2016)
Výhodou podpory metakognice je také to, že žáci nabyté znalosti a strategie z konkrétních úloh využívají cíleně i v dalších kontextech a zvyšuje se celková kvalita jejich učení. Jejich využití je pak dokonce nezávislé na obecných rozumových schopnostech žáka. Čím více budeme umožňovat žákům uvědomění těchto procesů, tím spíše je budou využívat cíleně nejen v učení, ale i při setkání s jakýkoliv novým typem problému. Rozvinutá metakognice se také ukazuje být základnou pro schopnost kritického myšlení. (Lai, 2011)
To, jak na tom žáci jsou z hlediska metakognice, poznáme zejména z pozorování toho, jak přistupují k předkládaným úkolům a jaké strategie volí pro jejich řešení. Takovou možnost nám poskytují nejen badatelské úlohy využívané ve výuce, ale také třeba standardizované nástroje jako je např. MAESTRA5-6+, více o této metodě popisujeme zde.
Pokud ale nemáme na pozorování mnoho prostoru a chceme mít rychlý základní přehled, můžeme využít screeningové dotazníkové metody, např. Inventář metakognitivního povědomí žáků základní školy (6. - 9. třída), dostupný také na tomto webu. Ty nám mohou dát inspiraci, na co se zaměřit při posilování metakognitivních dovedností. Mohou také sloužit jako podklad pro otevření tohoto tématu na třídnické hodině, nebo jiné diskuzi, aby i žáci sami mohli lépe uchopit a cíleně rozvíjet tyto dovednosti.
Použité zdroje:
Kim, B., Zyromski, B., Mariani, M., Lee, S. M., & Carey, J. C. (2017). Establishing the factor structure of the 18-item version of the junior metacognitive awareness inventory. Measurement and Evaluation in Counseling and Development, 50(1-2), 48-57.
Lai, E. R. (2011). Metacognition: A literature review. Always learning: Pearson research report, 24, 1-40.