Hrbáčková (2010) přehledně shrnuje, jaké kompetence je možné posilovat pro rozvoj autoregulovaného učení zejména ve smyslu modulace kognitivních procesů žáka. Pro účely tohoto textu jsme kompetence doplnili o to, čím k jejich podpoře může přispět i pedagog. Zejména se jedná o časové a didaktické uspořádání hodin tak, aby vznikl prostor, kde níže uvedené kompetence budou oslovovány.
- stanovit si cíle vlastního učení
-
- utvořit pro žáky prostor na promyšlení a formulaci toho, co se chtějí naučit;
- posoudit svoje odborné znalosti a potenciality
-
- pomoci žákům utřídit, jaké informace a postupy už mají a zhodnotit, zda jim stačí a pokud ne, zda je stanovený cíl dosažitelný s vnější podporou (učitele, spolužáků, dalších zdrojů informací apod.);
- zaměřit pozornost na studium
-
- vytvářet podmínky pro posilování vůle a vytrvalosti při učení, ukazovat žákům, že chvíle trápení a přemáhání přinese výsledky;
- zvolit a prakticky uplatnit vhodné strategie učení
-
- umožnit žákům volbu a zdůvodnění použití dané strategie s tím, že sami zjistí, zda byla strategie vhodná, či nikoliv;
- získávat znalosti z různých zdrojů
-
- představit žákům různé relevantní zdroje informací a zařazovat aktivity pro rozlišení vhodných a nevhodných zdrojů pro získání ověřených informací;
- efektivně využívat řízení času
-
- zařazovat aktivity s nutným časovým rozložením a s žáky reflektovat, jak s časem naložili a zda existují i jiné možnosti;
- zhodnotit svůj pokrok v učení
-
- věnovat čas na reflexi toho, do jaké míry se žákům podařilo dosáhnout cílů, které si stanovili a co by jim mohlo pomoci jich dosahovat snáze, rychleji, efektivněji apod.;
- odhalit a překonat bloky ve svém učení
-
- pokládat otázky žákům na jejich efektivitu procesu učení, umožnit vzájemnou inspiraci mezi žáky a demonstrovat různé způsoby zpracování učiva pro samostudium;
- sebereflektovat (monitorovat a hodnotit) průběh svého učení
-
- průběžně při plnění úkolů zjišťovat, jak se žákům daří v postupu, který si zvolili;
- změnit na základě této sebereflexe strategie učení
-
- umožnit žákům svobodu ve změně způsobu učení, zpracování úkolu, i kdyby měl vést k chybě;
- udržovat pozitivní přesvědčení o sobě
-
- oceňovat žáky za to, jak o svém učení přemýšlí, zaměřit se na proces učení a postup, nikoliv na výsledek.
Použité zdroje:
Hrbáčková, K. (2010). Kognitivní a nonkognitivní determinanty rozvoje autoregulace učení studentů. Paido.