Výuka založená na bádání nám poskytuje nejen možnost propracovat žákovo učení, ale také podpořit jeho znalost toho, jak se učí a jak o svém učení přemýšlí.
Různé aspekty schopnosti přemýšlet o svém učení a zlepšovat využití kognitivních strategií jsou posilovány každým konkrétním problémem v badatelsky orientovaném učení a prolíná se celým cyklem bádání od definování problému, či otázky až po sdílení a diskuzi.
Metakognicí rozumíme schopnosti a dovednosti žáka uvědomovat si vlastní poznávání a regulovat ho, tedy plánovat, monitorovat a vyhodnocovat postupy, které použil při učení (Švec, Hrbáčková, 2010; Kim, Zyromski et al., 2016). Z této definice je tedy jasné, že badatelsky orientovaná výuka (odkaz) simuluje tento proces na konkrétních problémech a poskytuje dobrý základ pro rozvoj autoregulovaného učení žáka (odkaz).
V základu je možné vymezit dva klíčové komponenty metakognice (Říčan, 2016):
- Metakognitivní znalosti (silné a slabé stránky kognice)
- Deklarativní znalosti – co víme o svém učení a co ho ovlivňuje (např. vím, že umím shrnout text)
- Procedurální znalosti – jak bude daná činnost provedena (např. jak shrnout text)
- Kontextuální znalosti – proč budu v konkrétní situaci nějak postupovat (např. když si shrnu text z učebnice při učení nové látky, více si zapamatuji)
- Metakognitivní řízení
- Plánování – jak bude daná kognitivní činnost probíhat
- Monitorování – sledování toho, zda se děje očekáváný efekt naplánované strategie
- Vyhodnocení – zda vedl plán a jednotlivé kroky k očekávánému výsledku
Nad výše zmíněnými komponenty pak stojí metakognitivní přesvědčení, tedy to, jaké máme představy a koncepty o fungování kognice jako takové (Lokajíčková, 2014). S tím pak úzce souvisí další motivační a emoční faktory, které hrají roli při zapojení do činností, které rozvíjí metakognici. Podobně lze vidět spojitost i s různými typy nastavení mysli, jak je popisuje Carol Dwecková (2015). Například pokud věříme, že jsme hloupí a nemůžeme své kognitivní fungování měnit, tak budeme méně profitovat ze situací, které by mohly náš potenciál rozvinout.
Použité zdroje:
Dwecková, C. (2015). Nastavení mysli: Nová psychologie úspěchu aneb naučte se využít svůj potenciál. Jan Melvil Publishing.
Hrbáčková, K., Švec, V. et al. (2010). Analýza procesu autoregulace učení studentů pomáhajících profesí. In: Hrbáčková, K., Kognitivní a nonkognitivní determinanty rozvoje autoregulace učení studentů. Paido.
Kim, B., Zyromski, B., Mariani, M., Lee, S. M., & Carey, J. C. (2017). Establishing the factor structure of the 18-item version of the junior metacognitive awareness inventory. Measurement and Evaluation in Counseling and Development, 50(1-2), 48-57.
Lokajíčková, V. (2014). Metakognice–vymezení pojmu a jeho uchopení v kontextu výuky. Pedagogika, 64(3), 287-306.
Říčan, J. (2016). Metakognice a metakognitivní strategie jako teoretické a výzkumné konstrukty a jejich využití v moderní pedagogické praxi. Hněvín.